Denní režim

V době před nástupem dítěte do kolektivního zařízení je pro dítě potřebné, aby bylo přivyklé klidnému, ale pravidelnému dennímu řádu (vstává ve stejnou dobu, činnosti a jídlo jsou nabízeny ve stejnou dobu, chodí spát pravidelně v určitou hodinu atd.). Pestrý program dítě většinou přijímá ochotně, ale větším vybočením z časového režimu dítě znejistí, nabourávají se jeho představy o plynutí času.

Denní režim a program určuje dospělý, není dobré zvykat dítě na to, že pokaždé vyhovíme jeho přání a vše podřídíme právě jemu. Mnoho tvořivých činností však je možné provádět na základě dohody s dětmi.

Odloučení od rodičů

Většinou bývá dítě schopno setrvat na kratší dobu u prarodičů, kamarádky, tety apod.

Je nutné s dítětem vždy předem dohodnout, jak se vrátíte a dohodu dodržet. Tím se dítě „otužuje“ a jeho nejistota v novém prostředí nebude tak veliká, neboť poznalo, že jej opouštíte opravdu jen na domluvenou dobu. Stejně důležité je i to, aby v cizím prostředí přijímalo jídlo, chodilo na WC a komunikovalo s dospělým.

Jídlo

Dítě by mělo jíst všechny druhy potravin, nemělo by zásadně odmítat žádný typ jídla. Výjimkou jsou samozřejmě lékařem nařízené diety. Problémem je, když nejí chleba, ale jen rohlíky, odmítá všechny druhy zeleniny i ovoce, nechce brambory, ani rýži, ani těstoviny atd. Nejvíc škody můžeme natropit jednak násilným nucením, ale stejně tak i soustavným ustupováním a dokrmováním sušenkami či hranolky apod. Dítě by nikdy nemělo mít dospělého svými vrtochy „v hrsti“, vydírat ho, být doprošováno či odměňováno za snězení porce.

Ve školce potřebuje umět se samo najíst (ukusovat z krajíce chleba, polévku a hl. jídlo jíst lžící).

Hygiena

Dítě by mělo před nástupem do MŠ umět srozumitelně sdělit své potřeby, samo se obsloužit na WC a u umyvadla, samostatně se vysmrkat apod.

Oblékání, úklid

Je potřebné, aby si poznalo své věci, umělo si samo svléknout a obléknout základní oblečení (spodní prádlo, tričko, punčocháče, ponožky, tepláky…).

Dítě by mělo znát základní umístění potřebných věcí v domácnosti, tento řád dodržovat a umět věci samostatně uložit na správné místo (oblečení, hračky, utěrky, kapesníky apod.).

Komunikace

Před vstupem do MŠ je nezbytné, aby dítě reagovalo na své jméno. Na zavolání otočí hlavu k  volajícímu a podívá se, aby rozumělo, co se mu říká. Umí poslechnout běžný pokyn (prosím, pojď sem, to neber, ukliď si hračku, přines si svetr apod.). Zná své jméno a příjmení.

Umí pozdravit, poprosit, poděkovat – zdvořilostní návyky má vypěstované z domova.

Mluví se známými dospělými – kamarádkou, tetou, sousedem,…. Odpovídá na jejich dotazy, umí o něco požádat (jít na WC, půjčit si něco), vypráví jim, co zažilo.

Důsledná příprava na docházku do školky je důležitá jak pro dítě, tak pro rodiče. Dítě přestává být opečovávaným batoletem a stává se malým školáčkem.

Ve školce přijdou na řadu i mnohé nové zkušenosti – zejména z oblasti sociálních kontaktů. Dítě bude muset přijmout autoritu „cizí učitelky“, učit se společně žít s dalšími vrstevníky. To přinese mnohá omezení jeho dosavadních zvyklostí. A soužití s dětmi i dospělými půjde snáze, když bude umět o svoji osobu pečovat samostatně a bude si umět říci, co potřebuje, jak se cítí.